S lítostí musíme konstatovat, že po přestěhování do menšího bytu, navíc po narození dalšího človíčka, jsme byli nuceni ukončit činnost naší chovné stanice. S kočičkami tedy přestáváme navštěvovat výstavy, udržovat chovnost a vyhledávat vhodné kocourky.

Děkujeme všem příznivcům a zájemcům a hlavně našim šedivým, chlupatým maminkám, za krásných několik let.

 

z Havlíčkova Brodu Vaši majitelé Myšího kožíšku

 

Kociánovi – alias Ela, Dan, Tom a Aleš

Ajša – alias Anabelle Mouse-Jacket

Myška – alias Patricia Blue Glance

To nám to ale trvalo, než jsme se vzpamatovali po letní a vlastně i podzimní pauze správy webu…

Koťátka mezitím dospěla v mladé dámy a zdravé kocourky, je jim půl roku, a my bychom chtěli velmi poděkovat jejich novým majitelkám a majitelům za zaslané fotografie a občasné zprávy. Prostě víme, že se mají určitě co nejlíp.

V neděli 20. 11. se s maminkou Ajšou chystáme na výstavu naší domácké pardubické organizace v Pardubicích na Olšinkách. Účast na takové výstavě je pro každou chovnou kočičku povinná alespoň jednou za dva roky kvůli prodloužení chovnosti. Samozřejmě čím je kočička, kocourek úspěšnější, tím více jejich mazlíček může získat výstavních ocenění. To je samozřejmě hlavně pýcha jejich páníčků a paniček, ale především i viditelná známka chovné stanice, ve které kočičky žijí.

Protože naše Ajša nese výstavy velmi špatně, nedá se říct, že se těšíme. Ale. Drápky máme ostříhané, srst je krásná, heboučká a Ajšinka zatím netuší, jaký stres jí zítra čeká. Tak nám držte palce…

Již více než týden jsou všechna koťátka u svých nových majitelů a majitelek.

Daří se jim podle všeho výborně, podle fotografií jsou ve svých domovech vítanými společníky.

Jakmile skončí čas dovolené, napíšeme více…

POKUD BYSTE MĚLI ZÁJEM O KOŤÁTKA Z NÁSLEDUJÍCÍHO VRHU – K ODBĚRU PŘEDBĚŽNĚ v BŘEZNU 2012 – DEJTE NÁM JAKÝMKOLIV PRO VÁS VHODNÝM ZPŮSOBEM VĚDĚT.

 

Vaši obyvatelé Myšího kožíšku

Naše milá koťátka s písmeny B na začátku jména,

na cestu vaším kočičím životem vám přejeme milé páníčky a panenky, dobré papání v rozumné míře, pokud možno i kočičí kamarády, taky moudrost pro vaše dvounožce, aby věděli, že je potřeba si s vámi občas i hrát.

Přejeme co nejméně utrápených, dlouhých autových přesunů, taky co nejméně rozdováděných dětí, a když už, buďte statečné, jako vaše maminka, protože ta od dětí vydrží nevídané věci.

Poslouchejte ty, kteří vám budou dávat k snědku dobré granule, ale buďte hodní i na jejich návštěvy. Buďte na kočky i lidi tak hodní, jako je vaše babička, nebojte se běhat a udržovat se v kondici, no a kdyby vám vaše budoucí ovariotomie nebo orchiektomie, (jestli nevíte, co to je, tak je to jen dobře,) šla na tloušťku – řekněte si o pravidelné dávky dobrých granulek, určených právě pro vás. Však oni si poradí, nebojte 🙂

Měli jsme vás moc rádi a budete nám chybět. Když někdy uvidíte vaše dvounožce s fotoaparátem, zkuste pěkně zapózovat a poproste je, ať nám váš obrázek pošlou. No a když se někdy budete nudit, mrkněte k nám do Myšího kožíšku, jak se daří vaší mamce a babičce a taky vašim budoucím sourozencům.

A teď už radši zase běžte spát! Velké mňau a packu k tomu,

Vaši lužští dvounožci

 

KOŤÁTKA Z VRHU B JSOU KOMPLETNĚ ROZEBRÁNA

Jsou připravená k odběru počátkem 13. týdne, tzn. od 27. 7.

V tuto chvíli jsou už 3x odčervená, poslední odčervení podstoupí dva dny před koncem 12. týdne života, tedy i dva dny před předáním novým majitelům.

Jsou už dvakrát očkovaná trojkombinací proti panleukopenii, herpesvirové a calicivirové infekci koček – pokud noví majitelé budou chtít očkovat i proti vzteklině, je tak možné učinit v 6 měsících koťátka, pokud ne, k následujícímu očkování vyhledejte svého veterináře přesně rok po převzetí svého nového mazlíčka.

Zvířátka mají aplikovaný čip a mají vypsaný  svůj pas, tedy mezinárodní průkaz.

Mají se skvěle k světu, milují člověka, umí bezchybně užívat kočičí toaletu, mají i své oblíbené granulové žrádlo Pro Plan Kitten Delicate, ale po večerní zkoušce jim úplně stejně chutná i Royal Canin Babycat 34.

Mrňátka jsou skvělá, hravá, učenlivá, sice si občas spletou lidskou nohu se sisalem obmotaným kočičím „stromem“, ale stejně jsou bezva.

 

V případě zájmu o některý z následujících vrhů nás neváhejte kontaktovat k upřesnění podrobností. Dovolujeme si upozornit, že případný odběr koťátek z příštího vrhu připadá v úvahu nejdříve v dubnu/květnu 2012.

 

Vaši Myšokožiši

To si takhle jednou přestala kočička všímat koťátka. Bylo to 9. září 1998 a zoufalec, který se kočičího kluka ujal se jmenoval Aleš Kocián. Trvalo to skoro dva týdny, kdy bez znalosti jakékoliv kojící techniky dostávalo koťátko pít kravské mléko na prst, tak probíhalo xkrát denně krmení v tu dobu odhadem 15ti denního koťátka. Vyrostl z něj krásný, statný evropský kocour, který za majitelem chodil jako pes. Stěhoval se s námi do Dvora Králové, kde ho milovala naše paní sousedka Hančová. Tady při honbě za ptáčky vypadl z šestého patra ale díky zásahu paní sousedky přežil. Vylízal se z toho. Přežil jednou i šest týdnů v garáži souseda na chalupě, kam ve své zvídavosti zaběhnul ve chvíli, kdy pan soused šel na pár týdnů do nemocnice. Poslouchal na slovo. Vždy přiběhl na první zavolání a tehdy moooc dlouho nešel. V den návratu souseda z nemocnice se objevil. Co na stejné chalupě ale nepřežil, byla návnada na myši uvnitř jedné z ulovených myšek. Lovení koček i ptáčků miloval a stalo se mu to osudným. Našel ho dědeček a v tu chvíli mu už nebylo pomoci. Tom byl skvělé zvířátko. Spával nám omotaný kolem temena hlavy a tak nás zahříval. A pak prostě už nebyl.

To si nás takhle jednou vybrala kočka. Byl srpen 2004. Byli jsme na návštěvě u přátel a vlezla si kočka na mé rameno. Byli jsme tam přes dvě hodiny a když jsme odcházeli, říkala nám Laďka: „Hele, když si vás vybrala, nechcete si ji nechat?“ Tak jo, řekli jsme s manželkou svorně a přinesli si domů Číču. Byla tak prolezlá nemocemi, že by nejen tu zimu, ale ani stávající podzim určitě nepřežila. Trvalo to půl roku a pan doktor nás znal už jak své boty. Když skončil svrab v uších, objevilo se zas něco nového a tak dokola. Dnes je Číča už vykastrovaná, pobývá zásadně v domácnosti, oproti Tomovi nikdy po svém zdomácnění nechodila ven. Má krásné pružné tělo, zdravou srst a je ze všech naších číč ta nejčipernější. Její skoky nás někdy úplně ohromují. Je chytrá, nijak moc nemusí granule, i když na nich vyrostla, ale když začne vyžírat misku kolegyň a my jen houkneme, poslušně jim kouká do talíře a čeká, jestli ji k tomu už konečně pustí. Když ne, poslušně odejde. Je hodná, ale oproti Tomovi nikdy neleze do postele ve chvíli, kdy je doma jiná kočka. Zato když je s člověkem sama doma, tenhle zvyk se změní. Jenže to se stalo snad 5x za její život. Nezbývá tedy, aby stále znovu a znovu objevovala nejvyšší místa v bytě, kam jiné kočky nedoskočí. Je černá a krásná, jako noc po unaveném dni.

To jsme si takhle jednou vybírali kočku. Jaro 2006 bylo v plném proudu. Elenka, jinak majitelka naší chovné stanice a vynálezce názvu Myší kožíšek (miluje pohádku o Princezně se zlatou hvězdou na čele), si moc přála nějakou kočičku, která by zahřála její stále podchlazené končetiny. Co by pro ní muž neudělal. Hledal až nalezl v chytré knize, že pod peřinku leze nějaká Ruská modrá kočka. V jiných knížkách sice o téhle možnosti zas až tak moc nepsali, ale i ta jedna jednoznačná zmínka byla důležitým impulzem. Začalo shánění, dopisování, návštěvy, maily a nakonec se to potvrdilo. Takovou kočku, jakou je Ruská modrá, musíme mít doma. A taky bychom si s nimi chtěli zřídit chovnou stanici. Jé, to by byla paráda. No a tak se z nás, kteří jsme kočky nějak zvlášť nevyhledávali, stali jejich milovníci.

To se takhle jednou koťátko vezlo do nového domova. Bylo zakoupeno u pana Trpišovského na Zahradním městě v Praze a schovalo se v zadním prostoru Fabie. Po nějaké chvíli, v Praze na Lehovci, mi vjel nepozorný řidič přímo před auto. Prostě dával přednost tramvaji a mě si v osmdesátce prostě nevšiml. Náraz. Suchý hlas v telefonu: Co se stalo, kde se stalo, kolik zraněných a mrtvých, kolik blokujete jízdních pruhů, blokujete městskou dopravu… Přijela odtahovka a odvezla si i Patricii Blue Glance v zadní části vozu. Dali mi náhradní vozidlo, taky mi řekli – „Pane, máte tam vzádu vystrašené kotě“, jenže vysvětlujte laikům, že když je kotě vystrašené, nemůžete mu na Lehovci otvírat kufr, protože byste už v životě nemuseli najít živé… Dali mi klíčky a my konečně dorazili domů. Kotě putovalo na chvilku do mé pracovní kabely, abych ji v bytě zase nepozorovaně vypustil. Bylo totiž pár dní před manželčinými narozeninami. No a pak jsem jen čekal, co se bude dít. Číča byla zrovna někde zalezlá a tak nesyčela, zato manželka nevěřícně zírala, co za velkou myš to proběhlo přes pokoj a zalezlo za pracovní stůl. Pak se rozplakala radostí. Tak takhle k nám přišla Ruská modrá Myška, jak jsme jí díky šedomodrému kožíšku začali velmi brzy říkat. Pak začalo období papírování při zřizování stanice a nekončící mrouskání k tomu a značkování a vůbec, člověk by to nevracel. Myška úspěšně prošla výstavou, měla koťátka, ta musela přijít na svět císařem, během kterého paní doktorka nechtíc narušila reprodukční orgány a Myška byla rázem neplodná. Ale to už je jiná historie. O tom zase někdy příště…

PS: Co myslíte, spí Ruské modré krasavice a krasavci pod peřinou? Jestli nevíte, mrkněte na naše Motto nebo si přelouskejte náš banner. Už víte?

Tyto stránky jsou určeny pro radost nás, jejich majitelů. Jestli udělají radost i vám, je potěšení oboustranné. To by chtěl být náš cíl.

Nenechte se tedy při brouzdání naším netem rušit. No a kdyby vám během surfování bylo smutno, nabízíme řešení. Pořiďte si od nás úžasný šedivý balíček, který je díky úsilí mnoha (především evropských) šlechtitelů velmi laskavý k majitelům, není to žádný divoch, možná je trochu zadumaný, ale zato je svému majiteli věrný a má nádhernou, u žádné jiné kočky se vyskytující srst. Pořiďte si domů Ruského modrého mazlíčka, který vám nejen při prohlížení našich stránek může krásně příst na klíně. Pak teprve uvidíte, čím nás, majitele chovné stanice Mouse Jacket, kočky „dostaly“ na lopatky.

Hezký den

z Myšího kožíšku

 

Dnes je čtvrtek a to znamená, že do data odběru koťátek ve středu 27.7. zbývá posledních 14 dní.

Včera jsme s koťátky byli na druhé vakcinaci a teď už jen zbývá poslední čtvrté odčervení tři dny před datem jejich odchodu.

Podělíme se s vámi s následující věcí. Jako asi každý z chovatelů, i my po celá léta zkoušíme nová žrádla, která se objeví na trhu. Tak nějak jsme zjistili, že Ruské modré mlsné jazýčky mají nejraději jakékoliv suché krmivo ProPlan. Za nejlepší tzv. kapsičku zase považují krabičky od severské značky Bozita. Jejich výrobci nás žel nesponzorují, třeba je to někdy napadne, kdo ví, zatím ale žádný les děkovných dopisů neprší. Proto to neberte prosím jako tajnou reklamu, spíš jako informaci blogerů.

Nakoupili jsme teď v našem oblíbeném obchodě sadu několika krmiv pro koťátka a po několik dnů chceme vyzkoušet subjektivní test chutnosti. Jistě tušíte nebo dokonce na vlastní kůži víte, že kočky jsou nevypočítatelná stvoření. Na jejich mlsné jazyky není úplně spoleh. Proto hlavním účelem níže uvedené tabulky je informace pro nové majitele koťátek.

Prostě jsme vzali šest misek, ráno nasypali šestero granulek, misku zvážili a druhý den po opětovném zvážení vyhodnotili. Je třeba dodat, že krmivo od americké značky Canine Caviar je sice poslední, ale když ho koťátka s maminkou měla jako samotné, výborně jim šmakovalo. Není to ale vždy pravidlo. Jsou krmiva, která naše kočičky i nechávají. Sežerou ho jen pod tlakem času. Zvlášť negativní zkušenost máme s krmivy levnými. Kočičce mého švagra po jednom levném krmivu začala srst ztrácet lesk. Po výměně žrádla za prémiové, se kvalita srsti vrátila k normálu. My se odjakživa soustřeďujeme na superprémiová krmiva a nikdy jsme na to nelitovali prostředků. Zvláště potom, co jsme kočičí nalezenkyni Číču vykutali spolu s doktory hrobníkovi z lopaty. Kvalitní žrádlo na tom mělo svůj podíl.

Musíme také konstatovat, že pro malá koťátka byla absolutně nejlepším přechodovým krmivem vanička Roayal Canin – BabyCat Instinctive. Potom milovaly konzervičku ProPlan Kitten obě barvy, úplně nadšeně baštily Porta 21 Kitten s kuřetem a rýží a naprosto nejlépe si dočista poradili při všech podáních konzervičky české firmy Brit Care s kuřecími prsíčky. Ta zmizela rychleji, než bys řekl/a bez zakoktání „Kotě v bytě hbitě motá nitě“ nebo „Jedna chodba byla po koťatech zaneřáděná, druhá byla zaneřáděnější a třetí byla nejzaneřáděnější„.

 

SROVNÁNÍ SUBJEKTIVNÍ OBLÍBENOSTI ŠESTI NÁHODNĚ VYBRANÝCH KRMIV
	den 1 11.7.11	den 2 12.7.11	den 3 13.7.11	den 4 14.7.11	den 5 15.7.11
Výrobce + obchodní název krmiva	Pořadí
PURINA – ProPlan – Kitten Delicate Sensitive (Rich in Turkey)	1	2	1	1	1
BRIT – Premium Cat – Kitten (Chicken)	2	4	5	5	5
BRIT – Care Cat – Kitten (Chicken & Rice)	5	5	4	4	4
HILL´S – Nature´s Best – Kitten (Chicken)	3	1	2	2	2
BOZITA – Feline Kitten (Alive & Kicking)	4	3	3	3	3
CANINE CAVIAR – Cat – Holistic (Chicken with Pink Salmon)	6	6	6	6	6

Čas je naprosto neúprosný, koťátkům nastal poslední měsíc pobytu v domácké chovné stanici. Každá, až na Bibianku v tuto chvíli váží něco přes jeden kilogram. V dospělosti se u našich holčiček dá čekat váha kolem 3,5-4kg, u Babetky spíše na hraně té vyšší. U mládenců lze čekat zhruba 4,5kg, resp. Bree možná někde blíže k 5kg.

Jsou čím dál šikovnější. Sundali jsme už závěs v jejich pokoji, aby nebyl rozdělen na nitky. Koťátka se pomalu ale jistě procházejí po celém bytě, mají přístup na šplhací strom a skvěle na něm dovádějí.

V jejich domácím záchůdku se už objevilo jinak u nás doma běžně používané silikagelové stelivo a malá Ruská modrá koťátka si na něj snadno zvykla. (Zpočátku jsme jej vynechali, aby koťátka, která jako lidské děti všechno strkají do pusy, neměla nějaký problém.)

Milují granule, už umějí pít i z domácí fontánky, a zvykají si na otvor ve dveřích, který vede k záchůdku ostatních kočiček. Klapka, která v těchto dveřích obvykle bývá, je v tuto chvíli vymontovaná a na posledních čtrnáct dní se vrátí na své místo, aby vaše koťátka měla zdolanou i tuto dovednost – kterou využijí například i v případě uzavřeného WC nebo jiných zařízení, opatřených klapkou.

Babička Myška (celým jménem Ruská modrá krasavice Patricia Blue Glance) ale i teta Číča (nalezenec, jinak Evropanka) na koťátka občasně syčí, Číča víc, ale tím jejich komunikace končí. Dospělé kočky si totiž jistě dobře pamatují, jak je maminka Ajša proháněla kdykoliv se jen na dohled oka objevily za dveřmi s pokojem koťátek. Dnes je Ajša jen pokradmu sleduje a jejich syčení jí nechává ledově klidnou. Z pohledu koťat se ale nedá nic dělat, tuhle zkušenost začlenění se do smečky si musí každá kočička i kocourek vydobýt sama nebo sám.

Pokud jste zájemci o koťátka – máte se na co těšit. Stále ještě volný Bree ale i všechna tři zamluvená koťátka jsou skvělá, hravá, mají se k světu, dovádí společně, spí společně a různých místech, ale někdy zase spí každá jinde. Zatím stále si i cucnou od maminky, a někdy jsou k nezastavení 🙂

Aktuální vrh B je již plně rozebrán. Pokud bude maminka Ajša zdravá, můžete se ovšem zapsat pro některý z následujících vrhů. Předpokládaný následující odběr během dubna nebo května 2012.